Vestavěné skříně jsou ideální i do koupelny

Vestavěná skříň může být doslova poslední záchranou pro lidi, kteří se jenom těžce loučí se starým oblečením a mají proto doma problémy s nedostatkem úložných prostorů. To se netýká jen ložnice, předsíně či domácí pracovny. Vestavěná skříň se totiž hodí i do koupelny.

Protože se tyto skříně vždy vyrábějí na míru, umožní využít v bytě místa, kam by se běžné skříně nevešly. Navíc si každý může sám určit, jak má vypadat její vnitřní uspořádání. Systémy polic, košů, zásuvek či šatních tyčí lze zkombinovat tak, aby se využilo doslova každého centimetru od podlahy až po strop. Kdo potřebuje vestavěnou skříň? Ten, komu se do místnosti nevejde skříň běžných rozměrů nebo ten, kdo má doma nashromážděné takové množství věcí, že musí začít uvažovat o uskladnění až ke stropu. Musí však počítat s tím, že většinou zaplatí víc než u běžně prodávaných skříní.

Za běžný metr vestavěné skříně ani v tom nejjednodušším provedení nezaplatíme méně než šest tisíc korun. Odměnou za tuto investici je vnitřní uspořádání, které může plně respektovat zvyklosti a potřeby rodiny.

Šetří místo Odborníci se shodují, že vestavěné skříně šetří prostor. Cena vestavěných skříní se velmi liší kus od kusu. Specializované firmy tvrdí, že jsou schopné postavit běžný metr skříně za ceny od šesti tisíc korun, jsou to však modely s povrchem z běžné laminované dřevotřísky, kde se vnitřní uspořádání omezuje na pár jednoduchých polic či šatních tyčí. Pokud se zvolí členitější uspořádání, zásuvky na prádlo z drátěného programu či například dveře z ratanu, cena se zvedá i několikanásobně. Podobně i zrcadla, která jsou umístěna na dveřích, sice opticky zvětší místnost, skříň však o několik tisícovek prodraží.

Naopak cenu sníží absence bočních dílů, pokud se skříň instaluje například do výklenku, nebo zadní části, kterou zastoupí zeď. Většina zákazníků ani toto řešení nepožaduje. Daleko jednodušší a levnější je předem upravit zeď, u které bude skříň stát tak, aby se věci neznečistily dotykem se stěnou - například vymalováním omyvatelnou barvou, vytapetováním; v koupelně bude zeď pravděpodobně obložena. Problémy se najdou ve staré zástavbě, kde zdi nejsou právě rovné. Je pak na šikovnosti řemeslníka, jak si dokáže s tímto problémem poradit. U koupelnových skříní je ale výhoda, že obkladači si nejčastěji upravují hrubé omítky sami, takže jsou pak stěny poměrně rovné. Naopak nejmenší problémy se vyskytují v nové zástavbě, kde se využívá sádrokartonových konstrukcí. Pokud nebyla stavební firma opravdu výjimečně nešikovná, neměly by s rovinností být problémy.

Skříň dělají detaily