Nové tvary umyvadel. Skvosty do každé koupelny

Vana je příliš velká, klozet záležitost takřka intimní – čím se tedy pochlubit v koupelně? Logicky zbývá umyvadlo. Snad i proto se zejména v posledních letech proměnila tato typická součást koupelnového vybavení z ryze funkční záležitosti doslova v ozdobu koupelny.

Svým způsobem to ovšem není nic nového pod sluncem, protože stará umyvadla mívala často podobu dekorem bohatě zdobené keramické či porcelánové mísy na kovových nožkách či se pokládala na toaletní stolky společně s velkými džbány na vodu.

Umyvadlo, nebo objekt? Na loňském podzimním veletrhu Cersaie v italské Bologni, který určuje trendy v obkladech a sanitární keramice, se umyvadla prezentovala v nesčetných podobách, ale jedna výrazně posílila: "Byla to samostatně stojící umyvadla v podobě válců či kvádrů, jejich počet se v porovnání s předchozím ročníkem výrazně zvýšil,“ tvrdí Pavla Nováková z firmy Aqua Trade. Solitérní kusy vypadají velmi zajímavě a připomínají sochařské skulptury či křtitelnice. Vyžadují ovšem dostatek prostoru, aby jejich tvary mohly vyniknout. Upřímně - jestliže byla v posledních letech zavržena umyvadla na sloupech kvůli nepraktickému úklidu a nemožnosti přizpůsobit výšku instalace postavě uživatele, je jasné, že tento typ umyvadel naplňuje obě tyto nectnosti vrchovatě. Chybí i odkladní prostor, jeden z hlavních požadavků na současné umyvadlo. Na druhé straně vzhled těchto typů bývá velmi atraktivní. Záleží jen na uživateli, čemu dá přednost. Světoví designéři se pod novou podobu umyvadel podepisují velmi rádi, zejména ti, kteří mají rádi svobodu prostoru - například Giulio Capellini i další. Jimi prezentované tvary představují jednoduché solitéry z bílé keramiky (ale také barevné včetně černé či barvy slonové kosti), jež mají velkou šanci působit moderně v koupelně desítky let. Ale ani víceméně již klasické tvary - tedy čtverce či obdélníky - nemusejí být nudně bílé. Hovoří se o nástupu neobaroka - a to znamená zdobnost, expresivní dekory a nádech požitkářství. Historický styl proslulý svou okázalostí se spojil s módním minimalistickým designem. Tvarově čistá, až puristickým dojmem působící umyvadla tak zdobí matný dekor na lesklém podkladu evokující rostlinné motivy. Tak vypadá například novinka New Glory z řady Memento. Umyvadla v extravagantní lesklé černé glazuře zase vstupují přímo do interiéru jako atraktivní doplněk, nikoli rušivý element. Samozřejmě musíte počítat s tím, že podobná provedení bývají dražší než běžná bílá keramika. Průměrně o pětinu víc vás bude stát jiné provedení než bílé, protože barevné glazury nenanáší stroj jako v případě bílé, ale ruka dělníka. Přidá-li se dekor, cena ještě stoupne.

Nebraňme se klasice Díky novým technologiím už příliš nezáleží na tom, z jakého materiálu je umyvadlo vyrobeno. Klasiku představuje keramika, dnes již běžně vylepšená řadou speciálních protišpinivých úprav, tak trochu módní záležitostí zůstávají stále nerez, sklo, dřevo, plast, přírodní, umělý či litý kámen. Nerezová umyvadla slavila svůj boom přibližně před pěti až třemi lety, nyní jsou však na ústupu. Jejich hlavní handicap? Náročná údržba. Designéři oceňují jejich nerozbitnost, ale pro domácí využití to nepokládají až za tak důležité. "Je to ideální záležitost na toalety u benzinových pump,“ prohlašuje nekompromisně architekt Marek Štěpán, který se jako jeden z mála domácích tvůrců výrazně věnuje právě zařízení koupelen a s nerezem má osobní zkušenosti. Skleněná umyvadla díky své transparentnosti napomáhají prostor odlehčit, jejich údržba však snadná není zejména tam, kde je tvrdá voda. Receptem na tento problém by měla být speciální povrchová úprava s obsahem teflonu, jež má odpuzovat vodu a snížit tak usazování vodního kamene a nečistot. Velmi módní jsou malá skleněná kruhová umývátka, která v prostoru působí spíše jako dekorativní mísy než hygienická záležitost. Umyvadla z umělého kamene (patří sem například Corian, Hi-Macs, Varicor a další) bývají oceňována zejména tam, kde není dostatek místa, protože je lze vyrobit doslova na míru. Pro designéry představují ideální materiál, jenž jim dává takřka neomezené možnosti. "Když je vám nějaký předmět tak blízko, jako je umyvadlo, je příjemné, když ctí vaše potřeby. Každé ráno se v něm myjete, dotýkáte se ho, a tak s ním komunikujete. Stává se tak předmětem, který vám pomůže uvolnit se a cítit se znovu svěží. Každý člověk se cítí příjemně po procházce lesem nebo loukou plnou ranní rosy. Pocit po umytí je obdobný,“ říká například návrhář Jaroslav Větvička. Jako jeden ze sedmi designérů se zúčastnil výběrového projektu mladých designérů Feeling od HI-MACS, který se zaměřil právě na návrhy umyvadel z umělého kamene, jež pak byla prezentována v roce 2007. Jeho umyvadlo připomínalo list rostliny či lasturu mořského živočicha. Umyvadla z umělého kamene mají navíc tu výhodu, že mohou respektovat i velké nepravidelnosti zdí ve starých rekonstruovaných domech. Plastová umyvadla jsou na tom asi stejně jako smaltované a akrylátové vany. Jde o materiál, který lze tvarovat podle potřeby, aniž by se výrazně navýšila cena. Ale ať se již rozhodnete pro jakýkoli typ materiálu, nelze přehlédnout, že se umyvadla v průběhu let stala "plytkými" neboli mělčími. Souvisí to jak s důrazem na design, tak na posun ve využívání. Umyvadla slouží k opláchnutí rukou, nikoli už na přepírání drobného prádla. Tuto funkci převzaly pračky a jejich šetrné ruční programy. Aby uživatel nebyl po umytí rukou mokrý jako plavčík u bazénu, používají se k mělkým typům baterie s užším průtokem.

Co umějí umyvadla Tradiční umyvadlo mívalo malý odkladní prostor a vytvarovanou plochu pro odložení mýdla. Jenže doba přinesla tekuté gely, které vypadají nejlépe v dávkovačích na stěně, výrazně však přibylo kosmetických přípravků. Co s tím? Možnosti jsou víceméně dvě - buď vyrobit umyvadlo s velkým odkladním prostorem, nebo jej postavit na desku. Klasické galerky nad umyvadlem se už totiž příliš nenosí, přednost dostává velké zrcadlo, které opticky prostor zvětší a nevytváří nepříjemné stíny. Z galerky tak zůstala většinou už jen skleněná police či nika, kam se odkládají nejčastěji používané předměty. Do malých koupelen bývá vybrat vhodné umyvadlo s odkladním prostorem takřka nemožné, zejména proto, že se zde často musí tísnit s pračkou. Výrobci pro tyto případy nabízejí umyvadla, jejichž odkladní plocha zároveň překrývá vrchní desku pračky. Šetří se tak místo a samozřejmě zjednodušuje úklid. Rozšířený odkladní prostor může také lehce přecházet nad vanu do míst, kde bývají nohy. Nahrazuje se zde tak polička na nutnou kosmetiku. K umyvadlům se přidávají také držáky na ručníky či madla pro méně mobilní osoby. V nabídce jsou také speciální věšáky, které se navrhují pro konkrétní typy umyvadel. Předstěnové systémy, které se v koupelnách používají pro instalaci sanitární keramiky i nábytku již běžně, vytěsnily dříve oblíbené sloupy. Ani polosloupy se už příliš nepoužívají, místo nich se stále častěji objevují elegantní nerezové sifony, případně se pod umyvadla umisťují závěsné skříňky, aby bylo možné využít každý centimetr prostoru.

Tvary jako z učebnice Pokud jde o tvary umyvadel, pak výčet nejoblíbenějších připomíná učebnici geometrie - kruh, obdélník, čtverec.  Výrobci se také netají tím, že navrhují umyvadla ladící s tvarem vany tak, aby výsledný dojem působil tvarově čistě. Velkou módou se stala před pár lety dvojumyvadla. Když se však pro ně rozhodnete, musíte u značkových výrobků počítat s vyšší cenou. Pak stačí jedno neopatrné upuštění skleněného flakonu - a v případě keramického či skleněného skvostu můžete zplakat nad výdělkem. I proto se doporučují raději umyvadla dvě. Součet jejich ceny bývá příjemnější, případné poškození také tolik nebolí. A hlavně budete mít dost prostoru na ranní hygienu. Je totiž třeba si uvědomit, že dva lidé potřebují mít k dispozici ke společné hygieně 115 až 175 centimetrů. Přitom dvojumyvadlo nad 150 centimetrů budete pořizovat jen těžko, o ceně nemluvě! Teoreticky se sice dva lidé umyjí u dvojumyvadla se šířkou 100 centimetrů, ale v praxi to je takřka nemožné. U umyvadel je to totiž jako u dvou psacích stolů pro dva školáky - aby se zbytečně nehandrkovali, vkládá se mezi stolky další skříňka, v koupelně pak mezi dvě umyvadla volná odkladní plocha. Jestliže si však můžete keramické dvojumyvadlo dovolit, lze si dnes už dopřát i takový luxus, jaký představuje provedení seříznuté na objednávku v továrně po obou stranách tak, aby odpovídalo požadavkům na velikost i úhel. Nejen pro dvojumyvadla pak platí, že výrobci nabízejí u většiny tvarů i různé varianty - umyvadlo může být s přepadem nebo bez něj (u modelů bez přepadu je ovšem nutné použít neuzavíratelný ventil), bez otvoru pro kohoutek i s proraženým otvorem, existuje také široká nabídka pro tříotvorové baterie. Není tedy nutné volit záslepky či se zříci historizujícího tvaru baterie, která vyžaduje více otvorů. Umyvadla se používají i v řadě provedení, závěsná, na desku i pod desku, zápustná, do malých prostor se doporučují polozápustná. Dnešní jednoznačný favorit? Umyvadlo na desku! Nezáleží na tvaru, materiálu, ale příliš ani na velikosti. Tvary i poměrně malých umyvadel totiž nabízejí dostatečný komfort při používání. Více se dočtete v časopise Living Koupelna 1/2008.