EU zakázala vysavače s vysokým příkonem. Jak v testu dopadly ty nové

Zákazy z Bruselu veřejnost nesnáší. To platí i o rozhodnutí Evropské komise o zákazu prodeje vysavačů s příkonem vyšším než 1600 W od 1. září 2014. Od 1. září 2017 musí být jejich příkon dokonce 900 W a méně. Jenže budou takové spotřebiče vůbec fungovat? Vyzkoušeli jsme je za vás.

Se zákazem spotřebičů s příkonem nad 1 600 W přibyla prodejcům i povinnost označit vysavače energetickými štítky. Ty sice zákazníci vítají, protože se dozvědí, jaký je příkon vysavače či účinnost při vysávání tvrdých podlah a koberců, najdou zde i roční spotřebu energie, třídu emisí prachu z vysavače a také údaje o hlučnosti přístroje, ale omezení příkonu pokládají za zbytečné.

Kontrola správnosti uváděných údajů? Za ty ručí výrobci. V Česku příliš nehrozí, že by je někdo kontroloval. „Nejsou na to prostě peníze,“ vysvětluje Ing. Antonín Český, ředitel odboru kontroly Státní energetické inspekce. Taková kontrola totiž znamená koupit deset spotřebičů, které by bylo nutné zakoupit a pak zaplatit testování.

Na kvalitě podlahové hubice záleží účinnost vysávání velmi výrazně.

V Německu vyjde test jediného vysavače, v němž se změří veškeré potřebné údaje pro energetický štítek, přibližně na 90 tisíc. V Česku „státní“ pracoviště s potřebným vybavením pro měření všech parametrů není. Změřit příkon by problém nebyl, ale ten o kvalitě vysavače moc nevypovídá.

Přibližně tři čtvrtiny příkonu se totiž u řady přístrojů podle Jiřího Bartoše, vedoucího zkušebny v Hlinsku, který se více než třicet let věnuje testování spotřebičů, „zužitkují“ pouze na teplo a hluk.

Navíc právě u vysavačů dali čtenáři iDNES v diskusích pod články o energetických štítcích jasně najevo, že je zajímá víc to, jak účinně přístroje vysávají, než jaká je jejich spotřeba. Tak jsme je vyzkoušeli.

Mýty o vysavačích

„Informace o příkonu na štítku vysavače není zásadní,“ tvrdí Jiří Bartoš, vedoucí zkušebny,

„Vysoký příkon vůbec neznamená, že vysavač vysává lépe než ten, který uvádí třeba třetinové hodnoty. Základem pro účinné vysávání je totiž řešení sacího kanálu hubice a zajištění stabilního vedení její sací plochy po vysávané ploše,“ vysvětluje Jiří Bartoš.

I proto tento zkušený odborník pokládá důraz na vysoký příkon pouze za marketingový tah výrobců, kterému zákazníci uvěřili. To je vidět i na tom, že na štítcích s údaji o příkonu si výrobci rádi přidávají, při měření bývají totiž často výrazně nižší.

„Dříve mívaly vysavače účinnost jen kolem 20 až 25 procent, dnes se díky sofistikovanější konstrukci přístrojů a motorů dosahuje až 38 procent,“ říká Jiří Bartoš.

Zobrazit fotogalerii

Vysavače s nižším příkonem jsou navíc méně hlučné, daří se zachovávat i nízké provozní teploty celého vysavače (teplota vyfukovaného vzduchu a oteplení obsluze přístupných částí spotřebiče spolu s dodržením teplotních limitů vnitřních konstrukčních částí vysavače).

Díky mnohem kvalitnějším hubicím však vysávají stejně jako přístroje s dvoj- i trojnásobným příkonem.

Jiří Bartoš upozorňuje i na řadu dalších mýtů, které se u vysavačů používají. Třeba hlučnost nelze vnímat jen jako údaj o počtu decibelů. „Lidské ucho je nastavené na určitý kmitočet, kolem čtyř až pěti kilohertzů. Pokud je vysavač takto ´vyladěný´, může vám připadat příjemnější zvuk přístroje, který má i o pár decibelů víc,“ vysvětluje Jiří Bartoš. Nejlepší je tak nechat si vysavač předvést.

Pokud najdete uvnitř vysavače prach na stěnách, je něco špatně...

Za zavádějící pokládá Jiří Bartoš i běžně používané tvrzení, že při naplnění prachového sáčku do poloviny klesá účinnost vysávání.

„Důležité není jak moc, ale čím jste prachový sáček naplnili. Nejhorší je třeba cement nebo jemný prach ze sádrokartonu, protože ten zalepí jemné póry, na to stačí minimální množství. Vysavač vám už ´netáhne´,“ varuje Jiří Bartoš.

Silný proti slabému

Účinnost vysávání na kobercích se běžně testuje pomocí zařízení, které na čistě vlněný koberec (všechny evropské zkušebny používají stejný typ od jednoho výrobce) nasype prach (jde o minerální „certifikovaný prach“, opět používaný všemi zkušebnami).

Pro testování se na lékárnických vahách připraví jedna dávka prachu o hmotnosti 23,28 g (velikost částic je od 0,09 do 0,2 mm), tu pak přístroj „rozpráší“ na koberec, kovový válec o hmotnosti 10 kg pak prach „zatlačí“ do koberce podobně jako k tomu dochází při běžném zašlapání. Pak se nechá koberec deset minut „vydechnout“.

Vysavač pak projede pětkrát po koberci tam a zpět. Opět na lékárnických vahách se zváží sáček, kolik v něm přibylo prachu, vypočítá se tak účinnost vysávání. Stejně testuje výrobky zkušebna v Hlinsku (viz video).

I u těch nejlepších přístrojů však počítejte s tím, že vám v koberci zůstane kolem dvaceti procent prachu. A jak jej dostanete pryč? Zatím nikdo nevymyslel nic lepšího než obyčejný klepač z proutí nebo plastu a lidskou ruku. A trochu toho potu... Tak se čistí testovací koberce i ve zkušebnách.

V Hlinsku nám ukázali jak testování vysavače s dodržením standardních zkušebních podmínek, tak také pro nás připravili ukázku testu účinnosti vysávání při porovnání hned dvou vysavačů, jeden měl příkon 800 a druhý 2000 W.

Potřebné množství prachu „sype“ na koberec zařízení samo.

Redakční test

Koberec a prach byly použity stejné jako u klasického testu, válec měl však 15 kg. Na videu i fotografiích je jasně vidět, že prach zmizel pod podlahovými hubicemi stejně rychle, bez ohledu na příkon.

V redakčních podmínkách jsme vyzkoušeli hned osm vysavačů od pěti výrobců. Na doporučení pracovníků zkušebny jsme jen nahradili „certifikovaný“ prach hrubou moukou, ta se používá třeba pro předvádění na veletrzích (hladká mouka by mohla zalepit póry sáčků).

Kovový válec o hmotnosti 15 kg simuloval běžné provozní „zašlapání“, čistě vlněný koberec měl obdobnou výšku vlasu, jaká se používá ve zkušebnách. Osm vybraných vysavačů deklarovalo na štítcích příkon od 650 do 1200 W.

Přesto figurantům stačilo „projet“ jednou trasu vytvořenou pomocí šablony (na váze pro diabetiky jsme odměřili 20 g mouky), aby bílá stopa zmizela, a to bez ohledu na příkon vysavače. Pro ty, kteří nedůvěřují přístrojům s nízkým příkonem, máme možná špatnou zprávu: nové spotřebiče s kvalitními hubicemi opravdu fungují.

Pokud byste je použili na vysavače s vysokým příkonem, ani byste je „neodtrhli“ od podlahy nebo koberce, bylo by nutné příkon výrazně snížit. „Spotřebitel by si měl spočítat, že za hodinu vysávání s přístroji s nízkým příkonem ušetří pět až osm korun v porovnání s těmi, které mu zatím obchod tak doporučoval,“ tvrdí Jiří Bartoš.

Že taková úspora nestojí v rodinném rozpočtu za řeč? Jak pro koho. Vysavače je třeba vnímat jako pomocníky při úklidu podlah, ale také je používat na pravidelné vysávání čalouněného nábytku a matrací.

Zařízení na měření účinnosti vysávání musí být umístěné v prostoru, kde je konstantní teplota i vlhkost.

Právě zde se výrazně tuzemsko liší třeba od Švýcarska, Francie a dalších států. Tam nábytek a matrace vysávají naprosto pravidelně (a to přitom mnohem častěji i matrace mění). Odpad z lidského těla, šupinky kůže a vlasy, totiž tvoří kolem padesáti procent z celkového objemu vysátých nečistot, takže je docela logické, že se na matracích a na čalouněném nábytku vyskytuje spousta prachu, jehož odstranění se nezvládne za pár minut.

Testované vysavače

Do redakčního testu (viz video) jsme použili výrobky značky Bosch, Electrolux, ETA, Philips a Miele (uváděné ceny jsou doporučené), a to:

Vysavač ETA Canto : 3 499 Kč (tento vysavač byl uveden na trh v roce 2013, příkon 1 200 W) Vysavač ETA Manoa: 3 299 Kč, příkon 900 W

Bosch BGL3A330 (sáčkový): 5 250 Kč, příkon 650 W Bosch BGS3230 (bezsáčkový): 8 390 Kč, příkon 700 W

Philips FC9197: 5 599 Kč, příkon 750 W Philips FC8660: 3 899 Kč, příkon 650 W

Electrolux ZUOGREEN: 6 999 Kč, příkon 750 W Miele Complete C3 Ecoline: 6 590 Kč, příkon 700 W

V testu nebylo možné měřit další parametry, ale přesto některé se nedaly přehlédnout. Jasně nejtišší? Electrolux ZUOGREEN, jako jediný má hlučnost 66 decibelů, ostatní už 73 a více decibelů.

Pokud jde o pohyb, pak figuranti oceňovali zejména vysavače Miele, Electrolux a Bosch BGL3A330, stačilo jen velmi jemné popotažení, aby se přístroj pohyboval tam, kam si „majitel“ přál.

V Hlinsku mají ve zkušebně i speciální místnost pro měření hluku.

Výrobce jsme požádali i o vyjádření, kde a jak své výrobky testují či jak se zaměřili na úpravu hubic.

Electrolux: Vysavače jsou testované ve Švédsku, ve speciálně vybavené firemní zkušebně. Testování se odvíjí od speciálního zaměření vysavače, Silencer, Animal... Také hubice se řeší přesně podle typu vysavače, například ZUOANIMAL má speciálně řešenou hubici pro sběr zvířecích chlupů ze všech povrchů.

Miele : Testuje se ve firemní zkušebně podle daných norem.

Bosch: Testování probíhá ve firemní zkušebně, přímo ve výrobní továrně BSH, a to podle nejpřísnějších kritérií stanovených EU. Hlučnost se neladí, vysavač se zapne na maximum ve stavu, v jakém sjede z výrobní linky, pak se změří jeho hlučnost.

ETA : Všechny zaváděné (i nezaváděné) modely se testují ve zkušebně v Hlinsku. Testováním jsou myšleny zkoušky parametrů, bezpečnosti, hlučnosti a následně i ErP (ecodesign). U účinnosti vysávání se řídíme nařízením EK č. 665/2013 a č. 666/2013.

Philips: U většiny svých modelů nabízíme sací hubici TriActive, u ECO modelů jsou to konkrétně vyšší úrovně TriActive+ a TriActiveMax, které jsou speciálně navrženy tak, aby maximalizovaly odstranění prachu.

Hubice Tri-Active čistí podlahu třemi různými způsoby najednou. Velký otvor hubice snadno nasává větší kusy nečistot. Optimalizované proudění vzduchu hubicí umožňuje dosáhnout maximální účinnosti při čištění. Kartáče po obou stranách odstraňují špínu a prach v bezprostřední blízkosti nábytku a zdí.