Žádná kuchyňská deska nevydrží všechno. Některá ovšem hodně

Tolik násilí, kolik prožívá na "svém těle" kuchyňská pracovní deska, nezná žádná jiná část kuchyně. Její výběr musí proto zohlednit řadu parametrů.

V současnosti lze volit z celé řady diametrálně rozdílných materiálů. Od dřevotřískové nebo MDF desky s laminátovým povrchem přes tvrdé dřevo, přírodní či umělý kámen až po keramiku, sklo nebo nerezový plech.

Kuchyňská pracovní deska by měla odolávat mechanickému poškození, agresivním látkám i vysokým teplotám. Navíc se musí snadno udržovat. V poslední době jsou "in" především robustnější desky, a to nejčastěji o tloušťce okolo 6 centimetrů. Do kuchyní se však začínají vracet i značně subtilnější desky, které tvoří podkladová deska o tloušťce 2,6 centimetrů a laminát vysoký 1,3 centimetrů. Rozhodování mezi korpulentní a subtilní deskou by mělo vycházet ze stylu kuchyňského vybavení.

Laminát stále vede

Nejčastěji se v roli pracovní kuchyňské desky uplatňuje dřevotříska či MDF deska, jejíž povrchovou úpravu tvoří laminát. Tento materiál dobře odolává v kuchyni běžně používaným chemikáliím, nepoškodí jej ani krátkodobě položené dno hrnce o teplotě do 180°C.

Nejvíce mu ublížíte narušením povrchu, například čepelí nože, protože tak umožníte vodě pronikat dovnitř. K porušení laminátové pracovní desky může vedle mechanického poškození dojít i vinou špatně provedených spojů okolo dřezu, zad pracovní desky, případně stojánkové baterie.

Pracovní deska v dekoru Tessera je z kvalitní dřevotřísky. Její povrch je upraven vysoce odolným HPL laminátem.

Jinak laminátu nelze nic vytknout: vyrábí se v různých barvách, dekorech, má neporézní povrch, a proto se velmi snadno udržuje a je hygienický. Cena záleží na značce a úpravě hrany desky. Běžný metr laminátové desky můžete pořídit za 700 Kč, ale také za částku vyšší. I zde platí, že není laminát jako laminát. Pracovní desky se vyrábějí v tloušťkách 28, 38 a nově i 50 milimetrů. Silnější deska je vhodnější zejména při zabudování vestavné varné desky.

Masivní dřevo

Snad žádný jiný materiál nemá takovou schopnost zateplit interiér v takové míře jako dřevo. To je asi i hlavní důvod, proč se z něj stále vyrábějí i kuchyňské pracovní desky. V této roli však neobstojí každé dřevo, ale pouze tvrdé (například dub a buk), navíc dobře vysušené.

Aby dřevo splňovalo přísné požadavky kladené na kuchyňskou pracovní desku, mělo by mít vhodnou povrchovou úpravu zajišťující nenasákavost. Pokud ji tvoří lak, olej či vosk, nátěry je třeba v pravidelných intervalech opakovat. To není nutné v případě povrchové úpravy tlakovou impregnací epoxidovými pryskyřicemi. K výrobě pracovních desek se používá i tropické dřevo, především teak, u něhož lze ošetření zmíněnými prostředky vynechat, protože je nenasákavý.

Při údržbě je vhodné dodržovat ověřené pravidlo: Voda dřevu neubližuje, pokud na ně nepůsobí dlouhodobě. Je proto třeba dát pozor, aby nezatékala do štěrbin mezi deskou a jejími zády apod.

K mytí je nejvhodnější textilie namočená v čisté vodě či saponátu. Po vyčištění se osuší povrch desky suchým hadrem. Větší skvrny lze odstranit brusným papírem. Pak ale nezapomeňte na opětovnou povrchovou úpravu místa.

Pracovní deska je vyrobená z laminované dřevotřískové desky Egger o tloušťce 38 mm. Cena 8 268 Kč/bm desky

Životnost desky prodlužuje i takzvaná difúzní bariéra, která se do desky montuje nad dvířky myčky. Zabraňuje tomu, aby pára po otevření myčky působila přímo na dřevo. Přes veškerou péči získá ovšem dřevěná deska časem nežádoucí patinu především v důsledku mechanického působení nebo styku s předměty vyšší teploty. V tom případě se deska jednoduše obrousí, její povrch se ošetří a je jako nová. Cena: od 4 000 Kč/bm.

Ani kámen nevydrží všechno

Na desky se často používá i přírodní kámen. Mramor, který je populární v koupelnách, se do kuchyní příliš nedoporučuje, protože je značně pórovitý, a tím i křehký, a především nasákavý. Nejvíce se osvědčila žula, která má nižší nasákavost, což znamená i vyšší odolnost proti vsakování olejů či kyselých látek do struktury materiálu.

Nezáleží však pouze na samotném druhu kamene, ale i na jeho povrchové úpravě. Leštěné povrchy jsou odolnější než různé patinované úpravy. Také kámen, přestože se zdá velmi odolný, se musí udržovat. Podle složení konkrétního druhu kamene by se kamenná deska měla vhodným přípravkem impregnovat přibližně jednou za půl roku. Impregnací se na kameni vytvoří paropropustná vrstva, která nepropustí kyseliny a oleje dovnitř, ale neznemožní mu dýchat.

Ale i na takto ošetřeném kameni může zanechat nežádoucí stopy například rozlitý alkohol, šťáva z citronu, ocet či nejrůznější chemikálie. Odstraňování skvrn se provádí pouze doporučenými prostředky, které nezlikvidují impregnaci. Pozor, na žulovém leštěném povrchu jsou vidět otisky, proto je z hlediska snazší údržby vhodnější vybroušený povrch. Cena kamenných desek se pohybuje od 6 000 korun za běžný metr a výše.

Umělý kámen boduje

K výrobě pracovních desek se stále častěji používá Corian a jeho "příbuzní", jako jsou Hi-Macs, Kerrock, Silgranit a další. Umělý kámen se vyrábí z nadrceného barevného kameniva a pryskyřice, která vše spojí v kompaktní celek. Jde o neporézní, hygienický, snadno udržovatelný materiál, jehož přednostmi jsou především tvrdost, nenasákavost, pevnost a odolnost proti vysokým teplotám.

Uživatelé ocení, že při spojování desek z umělého kamene nevznikají spáry a jejich tvárnost umožňuje výrobu desek se zaoblenými hranami, bezespárové zabudování dřezů a obložení. Případné defekty, vrypy či škrábance, kterým se v kuchyni nezabrání, lze snadno odstranit. Poškozenou plochu je možné zbrousit a přeleštit. V neposlední řadě se umělý kámen těší stoupající oblibě proto, že se vyrábí v celé řadě barev a dezénů.

Přestože se o umělém kameni tvrdí, že vydrží vše, má také svá slabší místa. Nemá například rád teplotní šoky, takže když vyléváte do dřezu například vodu z těstovin, pusťte do něho zároveň studenou. K nevýhodám umělého kamene patří i neschopnost odrážet světlo a hlavně cena, pohybující se od 8 000 Kč/bm výše. Tu však vyváží dlouhá životnost.

Technistone obsahuje více než 90 % přírodních složek, zbytek tvoří pigmenty a pryskyřice jako pojivo.

Nerezový plech

Dříve se nerezový plech používal výhradně v profesionálních provozech, dnes i v soukromých kuchyních. U tohoto materiálu se lze spolehnout na odolnost vůči vodě a vysoké teplotě i na dostatečnou tvrdost. Velkou výhodou je snadné udržování hygieny, i když pokud chcete mít desku bez šmouh, znamená to její časté leštění. Ani cena nepotěší: pohybuje se okolo 20 000 Kč/bm.

Trvanlivá i odolná keramika

Zcela originální kuchyňskou desku je možné vytvořit z keramických obkladů. K tomuto účelu se používají glazované nebo plně slinuté standardní obklady či mozaiky. Obklady na pracovní ploše jsou odolné proti znečištění, ale také vodotěsné a tlumí hluk.

Výhodou je nízká pořizovací cena, možnost sladění se zády kuchyňské sestavy, naopak nevýhodou křehkost materiálu (maso na nich klepat nemůžete) a spáry komplikující údržbu. Při spárování pracovní plochy dáme přednost spárovací hmotě v neutrální tmavě šedé barvě. Keramika patří k cenově dostupným materiálům: od 300 Kč/m 2 .

Více se dočtete v časopise Pěkné bydlení č.2/2011.