Vymyslel kávovar a slovo espresso. Ital na veletrhu v Miláně zazářil

Espresso je pojem, bez něhož by se v současnosti neobešel snad žádný nápojový lístek. Dnes už pro něj nemusíme chodit do kavárny, stačí zmáčknout pár čudlíků na domácím přístroji. Přitom ještě před 70 lety bychom si ho stěží objednali i v některé z vyhlášených italských kaváren.

Počátky rychlé přípravy kávy pomocí páry najdeme na konci 19. století, kdy zrychlený životní styl, příliv obyvatel do měst a více volného času zapříčinily stále se zvyšující oblibu kaváren. Zdlouhavá příprava lahodného šálku ale neuspokojovala zákazníky.

První parní přístroj na kávu vznikl překvapivě v Německu, ale další stopy už jsou ryze italské. V 80. letech vynalézá Angelo Moriondo přístroj, vzhledově podobným,vynálezům zkázy‘ z knih Julese Verna se spoustou trubiček, pístů a budíků, který dokáže připravit naráz padesát porcí kávy, přičemž využívá tlaku páry 1,5 baru.

Zobrazit fotogalerii

Oproti dnešním přístrojům je to málo, nicméně první předchůdce espressa byl na světě. Jedná se ale spíše o takového,chudého sirotka‘, kterého Moriondo nedokázal zpopularizovat.

Všeobecně uznávaným vynálezcem espressa se tak stal Luigi Bezzera, který tento nápad převzal a upravil - přidal k němu dávkovací páku, díky které byl stroj schopen připravit jeden šálek kávy během 45 sekund. Kávovar byl ale poněkud nebezpečný pro obsluhu - neustále hrozil únik horké páry a opaření.

Tomu zabránil až přepouštěcí filtr, který Bezzera vytvořil se svým kolegou a na světové výstavě v Miláně pak poprvé použili i výraz espresso. Zajímavostí je, že nemá nic společného se slovem expresní, jak by se mohlo zdát. Základem je italské slovo esprimere, které znamená vyjádřit přání. Výraz caffe espresso, tedy v doslovném překladu znamená kávu na požádání.

Na kuchyňskou linku

Káva tedy již mohla být připravena na počkání, ještě se ale stále nejednalo o espresso v dnešním smyslu slova. Byla to filtrovaná káva, která byla ovšem protlačena filtrem vyšší rychlostí než překapávaná.

Opravdový převrat nastal krátce po druhé světové válce, kdy spatřilo světlo světa první opravdové espresso. Jeho otcem byl Achille Gaggia, který přístroj obohatil o závitový píst a silnou pružinu, což umožnilo připravovat kávu pod tlakem 8 až 9 barů, což je dodnes posvátné číslo mezi kávovými fajnšmekry.

Další vylepšení přicházela postupem doby - v 60. letech se třeba objevily první kávovary, které byly schopny vytvořit stejnoměrný tlak, což zaručovalo dokonalejší extrakci.

Opravdový převrat nastal krátce po druhé světové válce, kdy spatřilo světlo světa první opravdové espresso.

V 70. letech se objevují první plně automatické stroje, což je už krůček k jejich rozšíření do domácností. Pionýrem je v tomto směru společnost Krups, která přichází s prvními domácími kávovary na espresso. Skutečný espressový boom ale pozorujeme v 90. letech, jejichž koncem domácí vlastnictví presovače už přestává být nedostižným luxusem.

Kávovary zlevňují, zmenšují se a zároveň se zlepšuje jejich schopnost připravit kávu jako z kavárny. V polovině 90. let se objevuje první kávovar na kapsle, který přípravu domácího espressa také zjednodušuje.

Znalci espressa, kteří svému oblíbenému nápoji nikdy neřeknou piccolo, by ovšem stejně namítali, že není nad klasickou páku, dávku doma namleté kávy a pořádný tlak páry, které společně vytvoří tu pravou a nefalšovanou cremu. I takové ale dnes můžeme mít doma.

Století espressa