První mikrovlnka slaví 70 let. V USA si ji zamilovali, v SSSR zakázali

V říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba Radarange. O dva roky později si americké hospodyňky mohly koupit první mikrovlnku vážící skoro 350 kilogramů, vysokou 1,8 metru a s cenou kolem tří tisíc dolarů.

Běžné vybavení mnoha domácností, které zvládne ovládat každý, nehrozí popálení a na výsledek nemusíme dlouho čekat. Byť se někomu může zdát  princip, na kterém mikrovlnná trouba jídlo ohřívá, podivný: pomocí neionizujícího elektromagnetického záření s frekvencí 2,45 GHz a vlnovou délkou 12,24 cm rozkmitá polarizované částice (především molekuly vody) uvnitř pokrmu, mikrovlny proniknou do jeho nitra, a tak dochází k ohřátí mnohem rychlejšímu než při klasických postupech, kdy se okolní teplo přenáší postupně z povrchu do středu.

Proto je také jídlo ohřáté v mikrovlnce mnohem méně vysušené než to z trouby. Zní to jako z fyzikální laboratoře, kde to také všechno před téměř sto lety začalo.

Zobrazit fotogalerii

Zmíněné záření je generováno oscilací magnetronu, speciální elektronky, jejíž funkci jako první v roce 1924 popsal český vědec Augustin Žáček. Oscilující magnetron se stal součástí vojenských radarů, vysílajících mikrovlnné rádiové signály.

Za druhé světové války je ve velkém produkovala americká společnost Raytheon, ve které inženýr Percy Spencer pracoval na způsobu efektivnější výroby součástek. Do práce rád nosíval čokoládu, kterou si ponechával v kapse pláště i v laboratoři. Ta se k jeho překvapení během manipulace s magnetronem úplně roztavila. Začal tedy s ohříváním jídla experimentovat - v jeho laboratoři vznikl třeba první popcorn vyrobený pomocí mikrovln.

Pomocnice supermatky

Percy Spencer byl na správném místě ve správný čas. Po skončení války svůj vynález představil veřejnosti, firma Raytheon jej nechala patentovat a v říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba Radarange. O dva roky později si americké hospodyňky mohly koupit první mikrovlnku vážící skoro 350kg, vysokou 1,8 metru a s cenou kolem 3 000 dolarů.

Během 50. let firma pracovala na kompaktnějších rozměrech a snížení ceny. Roku 1955 tak vznikla mikrovlnka velikosti běžného sporáku, vestavná do kuchyňské linky, a v roce 1967 kompaktní spotřebič Amana Radarange, který bylo možné postavit na kuchyňskou linku.

V 60. letech se vyskytly také první pochybnosti o vlivu mikrovln na zdraví. Americké výzkumy zjistily, že mikrovlnné záření opravdu ze spotřebičů uniká a tento nedostatek vyřešily až federální standardy z roku 1971.

Koncem 60. let se stala mikrovlnka symbolem rychlého života ekonomicky vyspělých USA, věrnou pomocnicí „supermatky“, tehdejšího modelu ideální ženy, která zvládá vše. Mikrovlnka připravila miliony teplých večeří denně a nespočet popcornů k večernímu sledování televize. V Evropě se mikrovlnky rozšířily až v 80. letech a u nás masově až po sametové revoluci.

Mikrovlnka nicméně může rušit citlivý wi-fisignál v okruhu několika metrů. Ovšem pouze těch pár vteřin při ohřevu. Pomůže třeba změna pásma wi-fina jiné než 2,4GHz.

Sklo mikrovlny propouští. To je sice pravda, ale ne, pokud je opatřeno kovovou mřížkou, jako tomu je u všech mikrovlnných trub.

Mikrovlnné konspirace